Tento proces „chemické recyklace“ lze provádět bez toxických chemikálií nebo intenzivních laboratorních procedur a vědci si myslí, že materiál má potenciál i pro průmyslové využití. Polymery totiž mohou být chemicky recyklovány a znovu použity v zásadě po nekonečně dlouhou dobu. Sami vědečtí pracovníci prohlašují, že uvedení chemicky recyklovatelné polymerní technologie na trh je jejich snem.
Vzhledem k tomu, že jejich nový materiál lze snadno převést do jeho užitečné původní formy, jeho hodnota může být obnovena a materiál by mohl být potenciálně použit znovu a znovu, což by zabránilo negativnímu dopadu plastů na životní prostředí a snížilo poptávku po nových plastových materiálech. Nadměrné užívání plastů, a zejména pak plastů na jedno použití, totiž vedlo k masivnímu globálnímu znečištění. Plastům trvá stovky let, než se v přírodě rozloží, a když se rozpadají na stále menší částice, mohou být podle vědců požity živočichy.
Odborníci předpovídají, že do roku 2050 bude v moři více plastu než ryb. Studie navíc dokumentují přítomnost malého množství plastových vláken a hnojiv v arktickém ledu. Jedním z nejvýznamnějších faktorů, od kterých se tento problém odvíjí, jsou nedostatky současného systému recyklace. V současné době je recyklováno pouze 5 % vyrobených plastů, které se převážně přeměňují na výrobky s nízkou hodnotou, které pak nejsou znovu recyklovány.