Proč nejsou vlci u lidí příliš oblíbeni? Jen tím, že se jedná o zvířata divoká, to určitě nebude. Jiná divoká zvířata jsou celkem oblíbená (i když sami bychom je „tváří v tvář“ v divočině asi potkat nechtěli). Třeba takový medvěd, slon nebo třeba gorila. Přitom v přírodě plaší vlci patří (především kvůli lidem) také mezi ohrožené druhy zvířat .
K nám se začali pomalu vracet před pár lety. A to po velice dlouhé době. Posledního předtím zastřelili na Šumavě v roce 1874. Jejich návrat odhalily fotopasti, ale přesný počet jedinců není zoologům znám. Místa v lesích by tu měli zatím dost. Vlčí smečka obvykle dle odborníků „zabere“ teritorium 250 čtverečních kilometrů. Třeba na Šumavu by se vešly tři, ale prostor by byl samozřejmě i v dalších lokalitách (např. Beskydy, lesy na severu a východu Čech).
Smečka vlků je velice dobře organizované společenství. Každý jedinec zde má svou roli. Vůdcem je vlčí pár „alfa“. Ten má také na starosti rozmnožování. Vlci na pozici „beta“ jsou obránci smečky, „gamy“ a další loví a pečují o mláďata. Velice zajímavou úlohu mají vlci, kteří jsou tzv. „omegy“. Ti smečku baví (šaškují). Uvolňují tak napětí a předchází se tím „hádkám a rvačkám“ v rodině. Ke smečce se někdy připojí i jedinci nepříbuzní. Někteří členové rodinky občas zase odchází a žijí nějakou dobu sami či v osamělých párech. Nejčastějším počtem vlků ve smečce je dle odborníků 5 až 11. Ale mohou být i smečky složené z padesáti jedinců.
Vlci byli lidmi odpradávna obdivováni i nenáviděni. V Evropě je uctívali staří Germáni i Slovani. Postupně, s rozvojem „západní“ civilizace, začaly tyto šelmy být stále častěji nenáviděny a vybíjeny. Byly zařazeny do skupiny tzv. „zvířat zlých“, až krvelačných a ďábelských. Přispěla k tomu značně i mnohá literární a filmová díla, kde vystupovali vlkodlaci.