Pojištění vkladů
Když si někdo poctivě vydělá nějaké ty peníze, měl by mít jistotu, že si jich taky bude moci užívat tak, jak se mu samotnému zachce, a tehdy, kdy se mu zachce. Neměl by o ně nějakým nekalým způsobem přijít. A proto můžeme být vděčni evropským i našim politikům, že nám tu před lety zavedli pojištění vkladů. Které sice taky není až tak úplně dokonalé, ale je to přesto dobrá věc. Člověk se díky němu aspoň nemusí bát uložit si svoje úspory na účet, může si být jistý, že ho o ně nepřipraví třeba krach banky.
Ze zákona tak má každý střadatel nárok na to, aby mu pojistitel vyplatil jeho peníze v případě, že se jeho finanční úřad dostane do platební neschopnosti. Sice ne všechny, ale jen v přepočtu nanejvýš sto tisíc eur, jenže to je teď vedlejší, protože obyčejní lidé si víc peněz stejně sotva kdy našetří. Aspoň tedy z poctivé výplaty těžko.
Jakmile tak rozhodne Česká národní banka nebo náš nebo zahraniční soud o neschopnosti některé finanční instituce plnit své závazky vůči vkladatelům, má vkladatel nárok na to, aby mu byly jeho úspory, o něž tu přišel, nahrazeny až do zmíněné výše. Do sedmi dnů od zmíněného termínu musí toto vyplácení začít, pouze v některých případech je tato lhůta prodloužena na maximálně patnáct dní. A člověk musí dostat to, na co tu má nárok, v našich korunách.
Má se tak stát. A pokud by se tak nestalo, má člověk kontaktovat Garanční systém finančního trhu, aby neriskoval, že budou jeho nároky nakonec promlčené. Což by se stalo po uplynutí tří let.
Člověku tak stačí jenom vybrat si takový účet nebo jiný finanční produkt, na jaký se tohle pojištění vztahuje. A má klid. Nikdo ho tam o jeho peníze nepřipraví.
Jenom mu je tam postupně sežere inflace. Protože proti té nás jaksi pojistit zapomněli. A nezdá se, že by se někdo nějak snažil, aby tomu bylo někdy v budoucnu jinak.
