Začněme trochu zeširoka. Afrika je oddělený kontinent, který spojoval ještě před několika desítkami let s Asií, potažmo s Evropou, pouhý tenký výběžek u města Suez. Afrika byla od Arabského poloostrova v tomto nejužším místě, širokém jen několik desítek kilometrů, oddělena umělým kanálem – Suezským průplavem a od té doby je tato pevnina prakticky ze všech stran obklopena vodou. Má-li dojít k připojení Afriky k celosvětové internetové síti po kabelovém rozvodu, musí se realizovat poměrně obtížně. Zejména západní, severní a jižní státy jsou závislé na podmořských kabelech, vedoucích napříč Atlantickým oceánem, nebo Středozemním mořem.
Je obecně známo, že rozvojové africké země mají webovou infrastrukturu velmi zranitelnou. Výpadky vedení jsou tu poměrně běžné a v Sierra Leone se dokonce pokusila tamní vláda odpojit Internet kvůli volbám.
Na konci března 2018 bylo poškozeno kabelové vedení „Africa to Europe“ (zkráceně ACE) u hlavního města Mauretánie a tím byl přerušen přívod pro dalších 21 zemí podél celého západního pobřeží Atlantiku. Příčina přerušení kabeláže není známa, závadu se podařilo odstranit až po dvou dnech.
To byla ovšem závada na kabelu, která vznikla na pevnině. Horší je situace v místech pod mořskou hladinou. Tam se poměrně často vedení přeruší v důsledku přírodních živlů – sesuvů půdy, podmořským zemětřesením a vulkanické činnosti, ale také třeba překousnutím kabelu žralokem. Někdy závada vznikne chybou člověka, např. nahozenou kotvou do nevhodného místa, a kabely bývají i terčem útoků sabotážníků.
Kabelové připojení Evropy s Afrikou realizuje nadnárodní konsorcium 19 společností, především telekomunikačních subjektů, většinou se jedná o francouzské firmy. Kabel ACE 1 měří v současné době 17.000 kilometrů a poprvé byl uveden do provozu v roce 2012. Cílem je v brzké době propojit i jižní cíp Afriky – Namibii, Angolu a Kongo.